Vždycky jsem měla ráda knihy. A nejenom obyčejné knihy, jako například nějaké pohádky anebo love story. Znáte vůbec knihy love story? Jsou to takové zamilované knihy, které čtou hlavně mladé dívky. Ale nejenom mladé dívky. Nějaké sladké čtení čte například i moje maminka a babička. Babička má hlavně ráda takové ty knihy, kterým se říká červená knihovna. Já jsem dávala přednost raději jiným knihám. A opravdu nejvíce mě bavily nějaké encyklopedie. A to hlavně o zvířatech anebo o vesmíru. A taky nějaké vědě. Musím říct, že k vědě jsem měla vždycky opravdu velmi blízko.
A to hlavně asi díky tomu, protože mám o pět let staršího bratra, který je vědec. On už od malinka všechno rád zkoumal, hrál si na vědce a taky moc rád sledoval v televizi takové pořady, které byly pro mladé kutily. Sice kutilství a věda nejde moc dohromady, ale už možná nějaké malé počátky v tom byly. Kdoví, proč je věda to, čím je. Takže můj bratr si zamiloval české pořady a později měl rád vědu. Můj bratr taky opravdu hodně rád četl. Dokázal za měsíc přečíst třeba pět knih.
Bohužel právě kvůli této své zálibě si bratr nenašel moc kamarádů a taky si dlouho nemohl najít žádnou přítelkyni. Protože nikdo nesdílel jeho zájem k vědě. Nakonec bratr se stal vědcem a studuje ještě dále na univerzitě někde v zahraničí. Jsem na bratra tedy opravdu pyšná a snažím se jít v bratrových šlépějích. Ale asi vím, že vědec ze mě nebude. Učení mi tak moc nejde, sice bych chtěla umět nějaké vědecké dovednosti a mít velké znalosti, ale bohužel se mi to nedaří. Třeba bude moje sestra vědkyně. Ta má ještě nastudování čas, tak uvidíme, jak se to všechno vyvine. Třeba sestra bude taky skvělá vědkyně jako náš bratr. A co vy a věda? Taky máte v rodině šikovného vědce? A baví vás vést nějaké vědecké diskuze? Mě ano, mám to hodně ráda, protože se ráda vzdělávám.